Jak zavlažovat ve sklenících a fóliovnících

Základem kvalitní a efektivní práce v zahradnictví je mimo jiné i zajištění dostatku vody a její rozvod k rostlinám. 
Pokud pěstujete zeleninu ve skleníku, fóliovníku, či máte užitkovou zahradu a přitom málo času na její každodenní zalévání, ideálním řešením je v tomto případě kapková závlaha. Na okrasných zahradách se zpravidla využívá i k závlaze keřovitých kultur, bylinek a živých plotů. Kapková závlaha je vhodným doplňkem automatického zavlažovacího systému nebo ji lze používat samostatně a ovládat jednoduše časovým spínačem, nebo ručně zahradním kohoutem. 

Kapkovací hadice má v sobě v přesně dané vzdálenosti (sponu) instalované kapkovače. Obvykle po 33 cm. Rostliny sázíme tak, aby každá sazenice byla u jednoho kapkovače, nebo u již vysazených rostlin pokládáme kapkovací potrubí co nejblíže k nim. 
Kapková závlaha je vhodná především u rajčat a okurek, kde je vhodné zavlažovat přímo ke kořenům, protože zavlažováním shora na list vzniká vyšší vzdušná vlhkost, která vede ke vniku plísní. Nechává se volně ležet na povrchu, na netkané textilii, nebo v mulčovací kůře a po 2 až 3 metrech se fixuje zemními úchyty, tzv. bodci.  Výtok vody z jednoho kapkovače se pohybuje od 2 do 3 litrů za hodinu, při pracovním tlaku vody 0,9 až 2 bary, proto se doba zavlažovaní pohybuje v řádech desítek minut. 

Kromě systému kapkovacích hadic na povrch máme i typ hadic podzemních. Podzemní hadice jsou stejné jako povrchové, ale navíc jsou speciálně ošetřeny proti prorůstání kořínků do kapkovačů.

Dalším typem může být i bodová mikrozávlaha, která je tvořena kapkovači, kapkovacími jehlami nebo mikrozavlažovačemi připojených na rozvodné potrubí. Výhodou bodové mikrozávlahy je to, že není potřeba se držet, z výroby daným sponem jako to je u kapkovacího potrubí a lze vodu přivést k jednotlivým rostlinám, což má za výsledek ještě větší úsporu vody než je toho u kapkovacího potrubí.