Zdroje vody

• Na začátku každé úvahy o závlahovém systému musí být posouzení možného zdroje vody. 
• Bez vody se zkrátka závlaha zajistit nedá. 
• Pro automatický závlahový systém může být použita voda z vodovodu, ze studny nebo dešťová voda z jímky. 
• Možná je i kombinace několika různých zdrojů, která je v případě využívání dešťové vody přímo nezbytná. 
• Pozor však na přímé propojení potrubí s vodou z různých zdrojů. 
• Vždy je třeba systémy navrhnout samostatně nebo tak, aby se voda z jednoho zdroje nemohla dostat do jiného.

Studniční voda

• Dnes nejčastěji využívaným zdrojem pro automatické zavlažování je voda studniční. Základním argumentem mnoha investorů je, že tato voda je zadarmo.
• Není to sice tak docela pravda, ale rozhodně je studniční voda vhodným zdrojem pro automatickou závlahu. Přestože se neplatí přímo za vodu, náklady na zřízení studní, investice do čerpadel, do zřízení vodáren nebo dnes moderních čerpadel s frekvenčními měniči jsou spolu s elektrickou energií nutnou na provoz těchto čerpadel také nezanedbatelnou investicí.  I u studniční vody je třeba dávat velký pozor na její kvalitu.
• Nároky na čistotu vody z hlediska mechanických nečistot jsou stejné jako u vody dešťové.  Z hlediska čistoty čerpané vody jsou na tom většinou hůře studny vrtané. Ponorná čerpadla nasávají z vrtu více nečistot, neboť více přisávají jemné úlomky ze stěn vrtů, kde voda ještě obsahuje velké množství jemných nečistot uvolněných a vzniklých při vrtání studny.

• Kopané vyzkružené studny o průměru kolem 1,0 – 1,4 m jsou z tohoto hlediska vhodnější.
• Kromě mechanického znečištění je u studniční vody třeba posuzovat také její chemické složení.
• Příliš vysoké koncentrace některých ve vodě obsažených látek nemusí trávníku příliš svědčit. Jedná se ale spíše o výjimečné případy.
• U slabých pramenů s malou vydatností je nutné vodu průběžně odčerpávat po malých množstvích, shromažďovat ji v jímkách a potom ji během chvilky odčerpat jiným silnějším čerpadlem do závlahového systému - s tlakem a  průtokem, který optimálně odpovídá navrženému závlahovému systému. Týká se to především mělkých vrtaných studní, jejichž objem je jen v řádu několika desítek nebo nejvýše stovek litrů a slabý pramen nestačí zajišťovat rychlé dopouštění při současném odčerpávání vody.
• Proti tomu přečerpávání vody z kopaných studní do jímek není příliš obvyklé.

Dešťová voda

• Dešťovou vodu je nezbytné vždy kombinovat ještě s jiným zdrojem vody.
• Jedním z důvodů pro nutnost kombinace je fakt, že dešťovou vodu nelze v absolutní většině případů shromažďovat v dostatečném množství.
• V létě není výjimkou i několikatýdenní suché počasí bez srážek a dostatečný objem vody potřebný pro pravidelnou závlahu by bylo obtížné nashromáždit.
• Uveďme si příklad: Trávník o velikosti 1000m2 potřebuje denně kolem 4m3 (tj. 4mm/m2), takže při předpokládané zásobě vody alespoň na 1 týden bez deště by musela jímka pojmout 28 m3. Proto jímky doplňované pouze dešťovou vodou zpravidla stačí na pokrytí závlahy jen po několik málo dní. Obvykle je tedy dopouštění vody do jímky z jiného zdroje (studna, vodovod). Dopouštění je dobré zautomatizovat, aby dopuštěná voda z jiného zdroje byla zase ihned odčerpána a nezabírala tak v jímce místo pro dešťovou vodu.
• Nejvíce se pro závlahu hodí voda dešťová – tu přijímají rostliny nejlépe.
• Její výhodou je, že není tvrdá. Předností je také její teplota, která je vyšší než v případě jiných zdrojů. Významným problémem ovšem může být čistota dešťové vody, či spíše mechanické nečistoty v ní obsažené. Z tohoto důvodu je třeba investovat do odpovídajících filtrů, nejlépe s automatickým proplachem. Jejich cena však velmi často tvoří nezanedbatelnou část celkové investice do automatické závlahy.